První týdny soužití se slečnou inženýrkou

S naší spolubydlící jsme se snažili již od začátku dobře vycházet. Byli jsme si vědomi toho, že se nachází v poněkud nepříjemné pozici, neboť jsme byli tři, co se známe a ona byla vlastně ta cizí. Proto jsme se k ní chovali velice přátelsky a snažili se jí ve všem vyhovět a přizpůsobit se.

Naše spolubydlící projevila potřebu znát všechny informace o nás a my, v dobré víře, jsme jí všechno sdělovali.

Informovali jsme ji o dni a hodině našeho příjezdu na privát, na dotaz, v kolik hodin půjdeme spát jsme ji vždycky odpověděli a dokonce ani naše plánované večerní menu nebylo žádným tajemstvím. Zachvíli o nás měla víc informací než facebook. Neustále měla oči i uši na šťopkách, věděla, kde se kdo pohnul. Zkrátka znala kompletní stav bytu v daném okamžiku.

Při jednom společném víkendu se pustila, jak se říká "mezi námi děvčaty", do rozhovoru. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých věcí, například to, že ona je ve svém věku už velice vyspělá, zažila už snad všechny možné životní situace a tedy my mladí studenti nemáme absolutně ponětí o čem je život, netušíme co je to práce a jsme tedy absolutně nevyzrálí. To platí především o klucích, protože holky přece dozrávají dříve. :-)

Na dotaz, nač je neustále tak ostražitá, reagovala velice autentickým příběhem, kde barvitě vylíčila život na ruských kolejích. Ve zkratce: Kluci jsou parchanti, kteří nemají nic jiného na práci než dělat naschvály svým vyzrálým spolubydlícím. Například se bojí, že když bude spát, tak ji k hlavě dáme repráky a pustíme je naplno a tím ji probudíme. Absolutně největší hrůzu má však z toho, že ji tajně ze skříně vezmeme její kalhotky a nasadíme si je na hlavu! No shodli jsme se s eMem, že nás naprosto přesně vystihla. Jediným naším cílem jsou ruské kalhotky na našich hlavách!!

V České republice již nějaký ten rok pobývá. Vzhledem k tomu, že je extrémně přepracovaná a unavená, tak čerpá síly a regeneruje. Celé noci sedí u počítače a kouká na filmy. Jelikož koukání na filmy je činnost nesmírně vysilující a náročná, musí poté následovat patřičná odměna ve formě minimálně 10 hodin spánku přes den.

Ano!!! Naše slečna inženýrka neví, co je to vstávat před třetí hodinou odpoledne!

Na hledání práce ji bohužel už žádný čas nezbývá, neboť sledování filmů, dopisování s kamarády, zamykání všech dveří v bytě, mytí nádobí a spaní jí zabírá všechen její čas.